Noční akce "Ježek v hubě"

24. července 2013 v 12:28 | Geisha |  Bla, bla, bla a tak dále...
Vím, že to tu už silně zapáchá zdechlinou a přísahám na malíček, že s tím něco konečně udělám :) I když blog tak trošku hnije, já rozhodně ne, nebojte. Je toho moc a moc, ale aspoň mám dostatek materiálu do příštích článků :) A když budete hodní, mám pro vás v srpnu i jedno překvapení :)

Ale teď už k noční akci s krycím názvem "Ježek v hubě".

To vám bylo tak.....Geisha si takhle spokojeně spinká, když tu najednou dovnitř otevřeným oknem pronikne štěkot psů z celé ulice. Samozřejmě, že mě ten orchestr spolehlivě ihned probral (pozn. - Chlap vedle chrápe spokojeně dál a jeho chrápání se mísí se štěkotem psů venku. V jeho případě by mu totiž v uchu musela bouchnout minimálně atomovka, aby ho to vzbudilo....a i o tom poněkud pochybuju :)). Prvních deset minut naivně čekám až psi přestanou štěkat (a Chlap pokud možno chrápat). Dalších deset minut už skřípu zubama a uvažuju o zavření okna, což nakonec zavrhnu, protože bych tím vedrem padla. Následně mě napadají myšlenky na hromadnou vraždu těch chlupatých bestií (já psy ale opravdu MILUJU). Poté přichází myšlenky na sebevraždu, kterou se rozhodnu vykonat a motám si hlavu do několika polštářů a dek. Nemůžu dýchat, rozmotávám se - sebevražda se nekoná. Už jsem opravdu zoufalá. Psi pořád štěkají a vyjí, já pouze zoufale vyju a nadávám.....a Chlap spokojeně chrápe.
Po cca půl hodině natahuji rozechvělou ruku a po chvíli zaostřování displeje na mobilu zjišťuji, že je prosím 2:20 ráno. "Hurááá". Vzdávám to, pracně se zvedám z postele a kradu se na wc. Jaké je moje překvapení, když v koupelně zjišťuji, že sice nejhlasitěji řve psí smečka odnaproti, ale vypadá to, že zdroj toho psího randálu vychází z našeho dvora! S myšlenkama na uškrcení svých vlastních psích miláčků se plazím k onku do dvora a nenápadně nakukuji, co se vlastně děje. A jsme doma......pejsci si našli kamaráda. Zatímco Brit zuřivě opisuje elipsy kolem celého dvora až se za ním práší a hlasitě přitom štěká, Argo skáče jak hopskulka, kňučí, mlátí ocasem a packuje bezbranou černou kouli, která se kutálí sem a tam jak šílená. Po několika sekundách tupého zírání mi dochází, že jejich nová hračka bude nejspíš ježek. Po dalších okamžicích je jasné, že pokud nezasáhnu, tak se stane následující......Ježek bude koulen až do rána (za předpokladu, že nebude chudák dřív upackován k smrti). Psi budou popíchaní a chytnou blechy. Nikdo v naší ulici se dneska už nevyspí. Takže se rozhodnu konat.
O půl třetí ráno se řítím z domu jen v krátké noční košili a velmi hlasitým šeptem sděluji těm němým tvářím, že jsou praštění a ať okamžitě sakra drží čumáky. Oba na mě hledí vyčítavě, vždyť přece jen hlídali a snažili se zpacifikovat vetřelce. Načež jim vysvětluju, že ježci jsou rozhodně fuj a to pichlavé klubíčko se tímto zabavuje. Jdu pro lopatu. Ježek leží bez života v poloze napůl smotané. Opatrně do něj šťouchám lopatou a nic. Žádné ochrané klubíčko ani zuřivý úprk se nekoná. Čekám ještě chvíli a zkoumám, zda vůbec dýchá. Docházím k nározu, že miláčci stihli ježka upackovat k smrti. Jelikož je tak pozdě, nabírám mrtvolku na lopatu a překlápím ji do otevřené popelnice. Na psi pouze nerudně zavrčím, že je to fuj, chudák ježek a ať jdou okamžitě chrápat. Z posledních sil vylezu schody do patra a házím šipku do postele, že se konečně vyspím.
Joooooo......povídali.......za pět vteřin se ozve štěkot. Tentokrát jsou v tom ale naši pupíci nevinně (ti už jsou tou dobou nejspíš v kómatu, taky po takové těžké šichtě...). Pro změnu řvou JEN psi okolní. Vydržím to dalších deset minut. Pak to vzdávám, pouštím televizi a větrák a smiřuji se s tím, že spát už se asi nebude. Tento příběh má nakonec ale happy end. První dobrá zpráva je ta, že jsem ještě usnula :) A ta druhá.....
.....že ježek žije! Ráno krmím slepice a vzpomenu si na ježka. Jdu k popelnici a zjišťuju že tam ježek není, což je poněkud zvláštní. Zvedám vrchní igelitku a vida ho. Ježek spokojeně chrápe v tašce mezi ostříhanými růžemi a vyhozeným plevelem ze zahrádky. Za denního světla jde vidět, že opravdu spí. Jelikož mám zvířátka ráda, rozhodně ho nemíním nechat na pospas mezi odpadem, takže hrabu milého ježka z růží ven, opět na lopatu. Na zahradě vyklápím klubíčko do trávy, stihnu ještě i pár fotek. Naši chlupatí miláčci celou dobu dělají, že je to vůbec nezajímá, Brit chodí kolem ježka, spásá trávu a po chvíli uraženě odchází pryč na dvůr. Argo se sice tváří, že by s chutí pokračovat v nočních hrátkách, ale po důkladném pokárání vzorně leží a pouze po očku pozoruje kuličku, která se nejdřív nesměle rozbalí a posléze prchá k sousedům do vysoké trávy a mezi křoví.

Tak skončila noční akce. Ježek je živ a zdráv. Já se nakonec aspoň trošku vyspala. Chlap to zaspal pro změnu všechno. Psi jsou v kómatu nyní, dohánějí spánkový deficit. Brit si od rána líže čumák a packy, ježek se evidentně nechtěl vzdát bez boje. A Argo? Tak ten dostal jako pozornost podniku BLECHY.





 


Komentáře

1 ethnea ethnea | Web | 2. srpna 2013 v 20:21 | Reagovat

Mam rada pribehy s dobrym koncem. A moc krasne fotky!
Jsem rada, ze te vidim zase na blogu, chybela jsi, ma sestro. :-)

2 Amelie Amelie | Web | 11. srpna 2013 v 15:50 | Reagovat

Ježek je krásnej.

3 Lea Lea | E-mail | 10. listopadu 2013 v 11:56 | Reagovat

Moc hezky napsaný článek. :) Noční a večerní příhody s ježky míváme u nás celkem často, naštěstí už to není tak zajímavé a taky fungují zákazy, takže hra s ježkem přestává být "v kurzu". :-D U nás to ale bylo složitější, protože ježek se často nacházel již v tlamě našeho rtw miláčka. A nebrala jsem na něj lopatu, ale pracovní rukavice. Blechy jsme ale vyfasovali taky. :-P Je to legrace se zvířátky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama